05. Июль 2008
Popadnou mě někdo za ruku a přivést mě bez zásadních informací o brutální práci od rakouského malíře Gottfrieda Helnweina do výstavních prostor Galerie Rudolfinum, pomyslím si jistě, že je, byl a bude úchylným bláznem a s křikem od té osoby a míst uteču. Tolik brutálního zla pohromadě... Zlo ve všech možných podobách a tvarech, jak jen je možné zlo potkat. Zlo, které číhá v tichosti i ve víru, odpuzuje ale i magicky přitahuje, je všudypřítomné a zahalené s přirozeností, silou a bez výčitek udeří, kdy se mu zlíbí s jemností anebo tím posledním, smrtí. Jistě bych šílela a šokovaná pohlížela na plátna zobrazující zkrvavená a obvazy zafačovaná malá děvčátka bez možnosti jim jakkoliv pomoci, zachránit a od veškerého zla ochránit, kdybych nevěděla. Nemohla jsem se ubránit zhnusení nad zohavenými úchylnými tvářemi skupinky zvrhlíků, kteří na mě i tak působili, a kterým ve spárech před nimi leželo bezvládné děvčátko na stole oděné ve světlých šatičkách, jak nevinné.
...